Jako dítě jsem neměla ráda vesnické zabíjačky, a že se jich každým rokem u různých příbuzných na vesnici sešlo docela dost! Bylo mi těch nebohých vepříků líto. Na co však vzpomínám v dobrém, byly ječmenné kroupy, které se přidávaly do jelit a do tmavé zabijačkové polévky. Už tenkrát pro mě byly větší lahůdkou, než samotné…